ST. VÁCLAV, KŘESŤANSKÝ KNÍŽE A MUČEDNÍK

Dva restaurované obrazy ze svatováclavského cyklu z kláštera bosých augustiniánů v Praze na Zderaze
V letech 1641-1643 namaloval Karel Škréta se svými spolupracovníky celkem dvaatřicet velkoformátových pláten s výjevy z legendy o svatém Václavovi a jeho posmrtné slávě. Soubor, vytvořený pro ambit kláštera bosých augustiniánů v Praze na Zderaze, byl po zrušení kláštera během josefínských reforem rozprodán a do dnešních dnů se dochovalo pouze osm obrazů, z nichž jeden nepochází ze Škrétovy dílny. Tři obrazy jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze, jeden v Muzeu umění v Olomouci a ostatní se dostaly do rukou soukromých majitelů. Nedávno dokončené restaurování obrazu „Svatý Václav dává kácet pohanské modly a stavět křesťanské kostely“, vystaveného ve stálé expozici Arcidiecézního muzea, a dalšího plátna „Svatý Václav okopává vinohrad, lisuje mešní víno a peče hostii“, nyní v soukromém vlastnictví, se stalo vítanou příležitostí vystavit obě díla společně. Malou výstavu v Obrazárně Arcidiecézního muzea doplňuje dokumentace restaurátorských prací na obou obrazech, které v letech 2021 a 2024 provedl ak. mal. Václava Bohemorum duci ac martyri inclyto sertum [...] z let 1643-1644, zapůjčeného z knihovny Strahovského kláštera v Praze.

Klášter bosých augustiniánů na Zderaze byl v období baroka nejen centrem svatováclavského kultu, ale díky své bohaté knihovně také místem rozvoje českého dějepisectví. V klášteře byl uchováván obraz, uctívaný jako vera effigies, tedy pravá podoba svatého Václava (dnes v Muzeu hlavního města Prahy), a rukopis svatováclavské legendy ze 14. století Ut annuncietur. Spolu s kronikami Jana Dubravia (Historia Regni Bohemiae) a Václava Hájka z Libočan (Kronika česká) se stal hlavním inspiračním zdrojem vzdělaného převora kláštera P. Aegidia à s. Joanne Baptiste, autora ideové koncepce obrazů a vystavených oslavných spisů. Jeho ilustrace, které zhotovil řádový rytec fráter Henricus, vycházejí z kompozic Škrétových obrazů a dávají tak alespoň částečnou představu o podobě nedochovaných maleb.

Jednotlivá plátna byla financována různými dárci. Obraz Svatý Václav dává kácet pohanské modly a stavět křesťanské kostely, který je sedmým v řadě, lze pravděpodobně spojit s Dr. Izaiášem Hannem. Desátý obraz - Svatý Václav okopává vinici, lisuje mešní víno a peče hostii - objednal a zaplatil tehdejší starosta Starého Města pražského Václav Vořikovský z Kunratic. Pro obraz si dokonce nechal namalovat vlastní vinici i s viniční kaplí svaté Máří Magdalény (postavenou v roce 1635), za níž lze rozpoznat siluetu svatovítské katedrály nebo věž Strahovského kláštera. Kaple stojí dodnes, ale v roce 1956 byla jako první historická stavba v Čechách přemístěna z původního místa o 31 metrů níže po proudu řeky, proti proudu Vltavy.