Příroda Olomouckého kraje

Expozice Příroda Olomouckého kraje seznamuje návštěvníky s přírodními poměry našeho regionu od nížin v okolí Olomouce přes hornaté prostředí Nízkého Jeseníku až po vysokohorský terén Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. V uvedeném směru dochází k výraznému nárůstu nadmořských výšek, a to od cca 190 m mezi Přerovem a Kojetínem až po 1492 m na vrcholu Pradědu. Tento výškový profil, společně s komplikovanou geologickou stavbou, vytváří v plošně nepříliš rozsáhlém území Olomouckého kraje řadu mimořádných přírodních scenérií. Vybrané přírodní obrazy se staly podkladem pro scénické modely nové expozice. Z obsahového hlediska je expozice rozčleněna do dvou částí.

V prvním sále se návštěvníci seznámí s geologickými poměry, které jsou na území Olomouckého kraje velmi složité, protože jsou výsledkem procesů trvajících více než 800 milionů let. „Komplikovaná geologická stavba se projevila vznikem relativně velkého počtu druhů minerálů a hornin, které byly těženy na řadě míst. Nepřekvapí, že z nalezišť na území Olomouckého kraje bylo pro světovou mineralogii objeveno a poprvé popsáno pět zcela nových druhů minerálů (z celkového počtu cca 4,5 tisíce známých na celém světě). Kromě přírodnin jsou vystaveny i vybrané hornické artefakty nalezené v bývalých hornických provozech kraje – hornická želízka, svítidla, části dřevěné výstroje dolu a podobně,“ připomíná Ing. Pavel Novotný, vedoucí Přírodovědného ústavu VMO, který stál také v čele týmu, jehož úsilím se návrh nové přírodovědné expozice zrodil. V evropském kontextu jsou významné i některé paleontologické lokality – především Čelechovice a Stínava. Vápencové masivy se staly místem vzniku unikátních jeskynních systémů – pro veřejnost je zpřístupněno pět jeskyň, přičemž pro každou z nich je charakteristický určitý fenomén – např. krasové útvary ve Zbrašovských aragonitových jeskyních vznikly působením termálních minerálních vod, vystupujících z hlubin podzemí.

S některými geologickými materiály se kromě expozic můžeme setkat i v samotné budově VMO. Při stavebních pracích v 18. století byly použity na část podlah spodnokarbonské břidlice a především křídové pískovce. Černé jílové břidlice (tzv. pokrývačské) byly těženy v lomech v okolí Dalova a v údolí řeky Bystřice. Světlé pískovce s barevnými pruhy i skvrnami pocházejí z lomů mezi Maletínem a Svojanovem – vznikly v jezerním prostředí.

Ve druhé části expozice Příroda Olomouckého kraje je vytvořeno deset scénických obrazů s krajinnými prvky od nížin po vysokohorské prostředí. Tato dioramata jsou seřazena proti toku řeky Moravy a návštěvník má možnost prozkoumat kulturní krajinu využívanou člověkem, různé druhy lesů i terény vysokých hor včetně nejvyšších partií nad hranicí lesa. Důraz je kladen na seznámení návštěvníka s rostlinami a živočichy, kteří uvedené krajinné typy obývají.

Obě části expozice jsou doplněny interaktivními prvky, kde si kousky přírody Olomouckého kraje mohou návštěvníci nejen důkladně prohlédnout, ale i vyzkoušet, osahat nebo se do nich zaposlouchat. Interaktivními prvky a použitou technikou se jedná v současné době o nejmodernější přírodovědnou expozici v České republice.